Obec Kateřinice
Obec
Kateřinice

Myslivecké sdružení

Současná myslivost má v naší zemi stejně jako jiná zájmová společenská činnost bohatou historii. Je úzce spojena s historickým vývojem lidské společnosti. Prošla dlouhodobým vývojem od primitivního lovu až k současné cílevědomé hospodářské činnosti. Její dnešní vysoký stupeň byl vytvářen generacemi myslivců naší země a je i dnes vysoce hodnocena světovou odbornou i laickou veřejností. Příznivé klima, lesy, pole, voda vždy vytvářely příznivé životní podmínky pro zvěř. Úctu našich lidí ke zvěři a přírodě jako celku pomáhaly vytvářet zákony, kterými se minulé generace myslivců řídily nejen při lovu, ale i v péči o zvěř. Dlouhodobý vývoj myslivosti vytvářel tradice, které současní myslivci ctí a dodržují. Pohleďme na činnosti myslivců v obci v novodobé historii, jak ji přinášel život, měnící se zákony, životní prostředí a podmínky pro život zvěře. Výrazný rozvoj a změny zaznamenává myslivost po II. světové válce. Nový zákon o myslivosti z roku 1947 sjednocuje honební právo na celé území státu, zpřístupňuje myslivost nejširším vrstvám obyvatel. Tyto změny se odrazily i v činnosti myslivců v naší obci. Ti se sdružovali v mysliveckém spolku a vykonávali právo myslivosti v honitbě katastru obce na pozemcích vlastníků. Mezi staré myslivce přichází noví, mladí členové, vzrůstá zájem o myslivost a její poslání. Honitba je v této době dobře zazvěřená drobnou zvěří (zajíc, bažant, koroptev, králík divoký) a také srnčí má dobré podmínky pro zvyšování stavu. Bohužel v 50. letech vlivem politického vývoje jsou někteří členové myslivosti zbavení práva nosit kulovou zbraň a pro mnohé je to smutná událost na celý život. Další výrazné změny v myslivosti přináší kolektivizace zemědělství. Vznik velkoplošného hospodaření na půdě, kácení remízků, regulace vodního systému a chemizace, to jsou negativní zásahy do životního prostředí zvěře a také cesta k jejímu úbytku. Přesto se některé druhy zvěře dovedly této nové situaci přizpůsobit. Zvýšenou péčí o zvěř, její přikrmováním, zakládáním mysliveckých políček se snaží myslivci tyto negativní vlivy mírnit. Postupně je zaváděn umělý odchov bažantů, divokých kachen. V roce 1962 vychází nový zákon o myslivosti, který odráží situaci v hospodaření s půdou a lesy. Vede k odloučení práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků a váže je na uživatele. V tomto roce dochází ke sloučení myslivců z Kateřinic s myslivci ze sousední Trnávky. Vytvořené společného sdružení a spojení honiteb mělo kladný výsledek. V obou obcích byly dobré stavy zvěře, dobré kamarádské vztahy myslivců se projevovaly v akceschopnosti. V obou vesnicích byly svépomocí z bývalých objektů JZD vybudovány chaty. V Kateřinicích "Na Vápence" sloužila chata léta myslivců i pro ostatní společenské vyžití našich občanů. Bohužel zub času, nové vlastnické vztahy a nedostatek finančních prostředků jsou dnes hlavní příčinou její postupné likvidace. Společná činnost obou sdružení směřovala i k rozvoji umělého chovu bažantů a také divokých kachen na rybníku v Trnávce. Mezi ty, kteří s touto náročnou činností v 70. letech obětavě začali, patřili p. Janečka a p. Mrázek z Trnávky, p. Hyneček Emil z Kateřinic. V líhních se líhla kuřata z vajec vysečených hnízd v honitbě, náročnou prací byla odchována a později opět vypuštěna do honitby. Později se začala nakupovat bažantí kuřata z velkochovu a odchov se prováděl ve vlastním odchovném zařízení /voliérách/. Ztráty však byly místy velmi citelné a slovitelnost těchto bažantů byla velmi nízká. V této činnosti bylo přesto pokračováno i po sloučení myslivců z obcí Kateřinice, Trnávka, Skorotín, Skotnice a Mošnov v roce 1982, sdružení dostalo název "Svornost Kateřinice". Tím došlo k rozšíření honitby na více jak 2 000 ha. Přes kladné podmínky se objevují i stinné stránky sloučení. Ztěžuje se plánovité řízení chovu a lovu zvěře, je narušována i soudržnost kolektivu. V roce 1991 se sdružení opět rozděluje a myslivci obcí Kateřinice a Trnávka se osamostatňují v současné MS pod názvem Trnávka - Kateřinice. V těchto letech je prováděn na rybníku v Trnávce umělý odchov divokých kachen, ale pro zvyšující se náklady byl ukončen. Za zmínku stojí snaha myslivců o vysazení bažanta královského v polovině 80. let v lese Lípovec a Osičina. Tato krásná zvěř, lovecky zajímavá, však nenašla odpovídající podmínky pro život a pokus skončil neúspěšně. Mezi úspěšnou činnost myslivců lze přiřadit hospodaření se srnčí zvěří. Dodržování chovatelských zásad při odstřelu do chovu nevhodných kusů spolu s přikrmováním a ozdravnými akcemi přispívaly k výskytu dobré populace srnčí zvěře. Počátkem 70. let se objevila v naší honitbě černá zvěř, která byla zpestřením lovu myslivců. Výskyt černé zvěře, ojediněle jelenů, odpovídající stav srnčí zvěře a značný úbytek zajíců, bažantů a koroptví, to byl obraz zazvěření v honitbě Trnávka Kateřinice v roce 1998. Téměř vymizel králík divoký, znovu se rozšiřuje kanec a jezevci. Ze škodné zvěře byly loveny lišky, u kterých se v 90. letech prováděla vakcinace proti vzteklině, a jejich počty se také zvyšovaly. Byly vybudována nová krmná zařízení, nové posedy (tzv. kazatelny), také byl sledován zdravotní stav zvěře. Zvěři se celoročně podává sůl a pro zimní přikrmování je zajišťováno seno, kaštany, žaludy, ale i oves a odpady obilovin. V zimě je do honitby rozneseno přibližně 20-25 q ovsa. Honitba Trnávka - Kateřinice o rozloze cca 1300 ha má hranice většinou po katastrální hranici obcí. V honitbě je rozmístěno 12 krmelců, 12 zásypů, 8 lízů na sůl, udržována jsou dvě políčka s topinamburami a jedno k pěstování obilovin. K pozorování a lovu zvěře slouží 23 posedů a krytých kazatelen. Členové MS vlastní a k lovu využívají lovecké psy. V roce 1998 dochází k likvidaci myslivecké chaty v Kateřinicích /na Vápence/, která stála na soukromém pozemku. Myslivecký majetek z této chaty byl přesunut na mysliveckou chatu do Trnávky. Předsedou myslivců v tomto období byl pan Jiří Londin a hospodářem pan Jaromír Sedláček.

V roce 1999 došlo k zakoupení srubové chaty v Lípovci od Lesů ČR Frenštát a byl zakoupen agregát na elektřinu pro její osvětlení. Myslivci využívali svou chatu v Trnávce na různé společenské akce, tábory pro děti. Do chaty byla zavedena voda a provedla se tzv. legalizace majetku. V roce 2002 se předsedou myslivců stává pan Vítězslav Masopust a prohlubuje se spolupráce s obcemi Kateřinice a Trnávka.  V roce 2003 vstupují do spolku hosté z okolních mysliveckých sdružení. V následujícím období dochází k výměnám předsedů spolku, k určité reorganizaci a změnám. V roce 2013 se stává předsedou spolku pan Radim Hlavatý, který je předsedou dodnes.

Myslivecké sdružení hospodaří na honitbě, která se rozkládá na pozemcích honebního společenstva Trnávka - Kateřinice, které bylo ustanoveno 1. dubna 1993 na základě zákona o myslivosti. Honební společenstvo je právnickou osobou založenou podle zákona o myslivosti, jehož členy mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje alespoň 500 ha. Honební společenstvo Trnávka - Kateřinice pronajímá pozemky Mysliveckému sdružení k výkonu práva myslivosti.

Složení myslivecké honitby

Zemědělská půda cca 500 ha, lesní půda cca 316 ha /Lesy ČR z toho vlastní 277 ha/, vodní plochy cca 2 ha, ostatní plocha cca 10 ha. Celková výměra cca 828 ha.

Členové MS Trnávka - Kateřinice se podílejí také na společných akcích pořádaných obcí (Den obce apod.). Úzce spolupracuje se Základní školou v Trnávce, pořádá pro dně besedy s myslivci v závěru školního roku na myslivecké chatě, pro veřejnost pravidelně pořádají myslivecké odpoledne s mysliveckou kuchyní a nelze opomenout tradiční myslivecký ples. V roce 2017 pořádalo naše myslivecké sdružení ve spolupráci s ČMMJ Okresním mysliveckým spolkem Nový Jičín pod záštitou města Kopřivnice velkou akci v Kateřinicích – chovatelskou přehlídku trofejí, součástí byl i jarní svod loveckých psů s komentářem a slavnostní vyhodnocení výtvarné soutěže na téma „Myslivost a lesní zvěř“.  Myslivecké sdružení udržuje dlouhodobou spolupráci s PZ Ráztoka Považský Chlumec. V roce 2017 oslavili 45 let družby. U této příležitosti vydali i vzpomínkový almanach.

Myslivecká tradice ukládá každému členovi mimo jiné ctít při lovu, společných honech a společenských akcích myslivců nošení mysliveckého oblečení - uniformu. Myslivci si své uniformy váží a tuto tradici dodržují. To, co myslivce spojuje v dobrý kolektiv, je možné spatřit nejen ve společném zájmu o myslivost, ale i v dalších nezbytných předpokladech. Jsou to obyčejné lidské vlastnosti lidí, jako je aktivita, odpovědnost, upřímnost a kamarádský vztah. Myslivci milují přírodu, dodržují myslivecké tradice a mysliveckou mluvu. "Myslivosti zdar".

Poslední hlášení

Zprávy do mobilu

SMSv obraze