O Velikonocích bývá šlehačka. Ještě koncem minulého století chodívali mládenci v noci z neděle na pondělí i celé pondělí koupati děvčata, šlehajíce je tatary pletenými z vrbových ratolestí neb jalovcem a častujíce je likéry. Za to byli odměňování velikonočními krasličkami. Dnes zvyk ten přešel na hochy školní, trpěn jsa mlčky školou a podněcován rodiči. Zachovává se dosud o Velikonocích pečení „plecovníků“, tj. bochníků se zavinutým uzeným masem z kyty (plec), odkud pochází název – plecovník. Též podělování dětí od kmotrů křtících různými dary zvanými „šmigrust“ se dodnes provádí, snad v míře nepoměrně větší, než bývalo dřív. Hospodáři nechávali o Bílé sobotě světit palmy z ratolestí klokočových neb lískových, ze kterých pak dělávali malé křížky, které spolu s květy jívovými posvěcenými o květné neděli, ve dnech velikonočních zastrkávali na svá pole. V přítomné době památný ten výkon většinou se opomíjí a upadá v zapomenutí.