Obec Kateřinice
Obec
Kateřinice

Před 100 lety - rok 1921

Statistika

Rok 1921 překonal rok 1920 přírůstkem obyvatel:

  • narodilo se 34 dětí
  • zemřelo 8 osob
  • sňatků bylo 9

Požár a novostavby

13. dubna odpoledne vznikl z neznámé příčiny ve dřevěné, slámou kryté stodole Františka Poláška (čp. 79) požár, který podporován jsa větrem, ohrožoval celé okolí. Bezprostředně zasáhnuty byly dřevěné a slámou kryté domky Karla Velarta (čp. 76) a Rozálie Lysové (čp. 21) a shořely do základů. Shořelé objekty pojištěny byly nepatrným obnosem v ceně předválečné. Občané podnikli peněžitou sbírku ve prospěch pohořelých a vypomohli jim při znovu zařizování budov. František Polášek postavil do žní novou stodolu a Rozálie Lysová do zimy nový domek, na který udělena jí byla státní stavební podpora.

Jan Klajný postavil nové obytné a hospodářské stavení, novým popisným číslem 108 opatřené a udělena mu byla taktéž státní stavební podpora.

Založení obecní knihovny

Dle zákona Československé republiky z 22. července 1919 číslo 430 založena byla roku 1921 veřejná obecní knihovna, a sice sloučením dosavadních spolkových knihoven.

Obecní knihovně věnovali knihy:

  • Sbor dobrovolných hasičů 130 knih
  • organisace soc. dem. 31 knih
  • organisace republikánské strany 17 knih

Celkem darováno bylo spolky 178 knih, s kterýmžto počtem veřejná knihovna obecní zahájila svoji činnost. Obec věnovala na účely knihovní roční příspěvek 51 Kč. Knihovna umístěná byla v místnostech dolního hostince (čp. 15).

Během letošního roku vypůjčeno bylo 273 knih 37 čtenáři. Celkový příjem knihovny včetně darů a vypůjčovacích poplatků činil 213 Kč, vydání 153 Kč. Odměna knihovníka činí 20 Kč ročně z pokladny obecní. V letních měsících se knihy nepůjčují.

Správu knihovny řídí knihovní rada, sestávající z knihovníka a čtyř členů, z nichž polovinu volí okresní osvětový sbor a druhou polovinu obecní zastupitelstvo. Tito členové zastupují též funkci místní komise osvětové.

V knihovní radě roku 1921 zasedají:

  • František Pustějovský, elektromechanik (čp. 26)
  • Alois Kresta, zedník (čp. 66)
  • Karel Fišar, rolnický syn (čp. 99)
  • František Klajný, malorolník (čp. 86)
  • Josef Lys - knihovník, zednický polír (čp. 41)

Sčítání lidu a zvířat

První sčítání lidu v Československé republice bylo provedeno 16. února. Sčítacími komisaři byli občané Josef Fišar (z čp. 15) a Antonín Novák (z čp. 105). Sčítání probíhalo v podobě vyplňování soupisných archů pro každý dům zvláště. Napočteno bylo 596 obyvatel. Dle národnosti bylo sečteno 588 Čechů, 3 Němci a 5 cizozemců. Tito spoluobčané, kteří neměli českou národnost, byli zaměstnanci z ciziny u dolovací společnosti, která v obci prováděla zkušební vrt pro uhlí. K římskokatolickému vyznání se hlásilo 444 obyvatel, k církvi československé 51 obyvatel, bez vyznání bydlelo v obci 99 obyvatel a 2 byli jinověrci. Data o příslušnosti dle stavu a povolání se v obci nezachovala.

Těsně před sčítáním lidu, na veřejné schůzi svolané na 14. února místní organisací soc. dem., nastalo hromadné vystupování občanů z církve římskokatolické. Někteří z vystupujících vstoupili do tvořící se církve československé, a připojili svou příslušnost k náboženské obci Radvanice ve Slezsku, kde toho času bylo sídlo církevní správy. Ostatní co vystoupili, zůstali bez vyznání a utvořili sekci sociálně demokratických bezvěrců.

Po sčítání lidu proveden též soupis hospodářského a domácího zvířectva, jakož i drůbeže, dle něhož zjištěn následující stav:

  • krávy     172 kusů
  • telata      78 kusů
  • býci         13 kusů
  • koně       21 kusů
  • ovce          3 kusy
  • kozy        33 kusů
  • vepři       61 kusů
  • psi          65 kusů
  • kočky    111 kusů
  • husy        37 ksuů
  • kachny      7 kusů
  • slepice  546 kusů

Počasí a ceny

Rok 1921 byl zvláště suchý. Květnové mrazy poškodily květ ovocných stromů, takže úroda jádrového ovoce byla velmi slabá, zato švestek bylo dostatek. Taktéž klasy žitné omrzly a zůstaly zubaté následkem čehož žito málo „sýpalo“. Pšenice se však dobře vydařila. Vlivem sucha úroda sena byla neobvykle malá, otavy žádné. Cena sena stoupla na výši dosud nejvyšší a platili překupníci doma za 100 kg sena až přes 300 Kč, a na trhu v Moravské Ostravě na něm vydělávali až přes 100 Kč. Dobytek byl vyprodáván pod cenou. Za 1 kg živé váhy placeno 7 a 8 Kč. 1 litr mléka prodáván až za 4 Kč. Voda v studních vysychala a musela býti dovážena z pramenů. V potocích kopány jámy pro napájení dobytka. Cena koní, která loňského roku dostoupila nejvyššího bodu, počíná rapidně klesat. Značně poklesla cena kůže surové i vydělané a v důsledku toho se snížila i cena obuvi. Všeobecná byla neúroda bramborů. Cena jich pohybovala se od 120 do 180 Kč za 100 kg.

Státní dodávka obilnin požadovaná byla letos naposledy s mírnějším kontingentem (stanovené množství, někdy i na základě zákona). Přebytek dovoleno bylo volně prodati. Státní přejímací cena obnášela 190 Kč za 100 kg, ve volném prodeji přesahovala 400 Kč.

Rozšíření školy a DTJ

Při třetí třídě trojtřídní obecné školy v Trnávce zřízena prozatímní pobočka a utvořeny tak čtyři třídy ve třech učírnách. Z obce Kateřinic navštěvovalo tuto školu ve školním roce 1921/1922 celkem 89 žáků. Do školního rozpočtu pro příští rok zařazena položka na úředně nařízenou konstrukci nových stropů a podlah v obnosu 20.000 Kč. Obec Kateřinická trvajíc na odškolení ze školního obvodu trnávského, nechtěla více povolovati pro starou školní budovu žádné investice a podala proti této rozpočtové položce bezvýsledný protest.

První cvičení DTJ
Dělnická tělocvičná jednota čs. v Kateřinicích uspořádala letos první veřejné cvičení za poměrně slabé účasti obecenstva.

Odvodňování pozemků

Vodní družstvo v Kateřinicích přikročilo k započetí prací odvodňovacích. Projekt byl zadán firmě Balák a Kublák v Příboře. S pracemi započato v měsíci září. Pro veliké sucho pochod práce postupoval velmi zvolna. U podniku zaměstnáni byli vesměs cizí pracovní síly, jelikož domácí lidé měli všichni své zaměstnání. Celková výměra pozemků do odvodnění pojatých měří 167 ha 77 a s rozpočteným nákladem 640.000 Kč. Sací pásma vedena jsou v rozpětí 12 metrů a o hloubce 120 cm, jelikož na bližší rozpětí a menší hloubku zemědělsko-technický úřad v Brně přes přání vodního družstva přistoupiti nechtěl, a ačkoliv by příliš mokré zdejší pozemky s nepropustnou spodinou toho vyžadovaly.

Soupis osevních ploch

Pravidelné soupisy osevních ploch k účelům dodávkovým, pořizované každoročně po celou dobu světové války, i v létech poválečných, prováděny letos naposled, a to dle úřední vyhlášky výhradně pro účely statistické.

Dle soupisu z roku 1921 přiznány byly osevní a kulturní plochy dle celkového stavu v obci v následujícím obrazu:

  • orná půda             282 ha 40 a 00 m2
  • louky                      71 ha 03 a 62 m2
  • zahrady                  13 ha 60 a 79 m2
  • lesy                      148 ha 46 a 11 m2
  • pastviny                 18 ha 30 a 55 m2
  • neplodná půda        9 ha 88 a 10 m2
  • zastavěná plocha    5 ha 98 a 91 m2

 

Z orné půdy oseto bylo:

  • žitem ozimým                45 ha 60 arů
  • sourží                            39 ha 10 arů
  • pšenicí ozimou              46 ha 00 arů
  • pšenicí jarní                   00 ha 70 arů
  • ovsem                            37 ha 60 arů
  • ječmenem jarním            6 ha 00 arů
  • bramborami ranými         2 ha 00 arů
  • bramborami pozdními   46 ha 00 arů
  • řepou krmnou                  9 ha 80 arů
  • jetelem červeným          45 ha 10 arů
  • směskou krmnou             3 ha 50 arů
  • směskou na zrní              1 ha 00 arů

...vybráno z kroniky obce.
 

Poslední hlášení

Zprávy do mobilu

SMSv obraze