Výlet Mateřské školy do Skotnice

Konečně se na nás sluníčko usmálo. Přestože to ještě den předem nevypadalo dobře, v den D začalo nesměle vystrkovat z mraků své paprsky. A tak jsme si obuli pohodlné boty a s pláštěnkou, svačinkou i dobrůtkami v batůžcích jsme vyrazili směr Skotnice. Ještě poslední zamávání našim mladším kamarádům a šlo se.
Sluníčko zvědavě koukalo, kam se to ty holky a kluci vydali? A jak statečně šlapou! Sedí na lavičkách a s chutí baští chlebík se sýrem a dobrůtky od maminek. Hodina cesty rychle uběhla a už jsme byli u cíle naší cesty. Na Obecním úřadě ve Skotnici nás mile přivítala paní starostka Anna Mužná a otevřela nám dveře do Muzea venkovského života a zemědělství. Už u vstupních dveří na nás dýchlo kouzlo starých časů na vesnici. Zahrada i se zvířaty, různé pracovní nástroje a potřeby řemeslníků, kuchyně i ložnice našich prababiček. Čím se pradědečkové holili, čím se dříve maminky krášlily, s jakými hračkami si kdysi děti hrály a kde lidé odpočívali? Na všechno si děti mohly sáhnout, opatrně vyzkoušet, se starými hračkami si pohrát. Pohladili jsme spící kotě na pruhované peřině, kozu v chlívku a ovečce zazvonili na její zvoneček a s muzeem se rozloučili. A to jsou jen střípky z našich bohatých zážitků. Když jsme se rozloučili s paní starostkou, tak jsme se po krátkém občerstvení ještě vydováděli na dětském hřišti, které mají ve Skotnici velmi pěkné. Řádili jsme a hráli si, sluníčko se na nás smálo a tak nám bylo skoro líto, že už na nás čeká autobus, aby nás odvezl do školky.
Tak nejdřív sníst oběd a pak do postýlek, pěkně si odpočinout po tak náročném dopoledni.
A ohlasy rodičů a prarodičů? „Ty děti to opravdu ušly?“
„UŠLY BYCHOM TO I ZPÁTKY!“ Jana Limberková